1

Koruna je zmrzlá, ale pod ledem už je živo

Česká ekonomika je závislá na exportu a export aktuálně profituje z uměle oslabené koruny. Provázané nádoby přitom pravděpodobně příští rok čeká zásadní zkouška – posílení kurzu české měny poté, co Česká národní banka opustí svůj měnový závazek. Podle Josefa Jeřichy, senior dealera Finanční trhů ČSOB, může přijít konec intervencí dříve, než se všeobecně čeká, a může mít také razantní dopady na kurz. „Situace kolem kurzu koruny dnes vypadá jako takový zamrzlý rybník. Ale pod ledem je živo. Takže buďte připraveni, až ledy pod sluncem povolí,“ vzkazuje Josef Jeřicha s tím, že vždy je lepší mít plán a projít si firemní byznys i případné dopady silnější koruny na jeho fungování s předstihem, než situaci řešit pod tlakem.

Začneme více zeširoka. Někteří úspěšní lidé, kteří jsou aktivní na finančních trzích, přirovnávají dnešní situaci k 30. letům dvacátého století, kdy úspory vymazávala hyperinflace, zatímco dnes jsou to záporné úroky. Investoři jsou ochotni za relativní jistotu nakupovat dluhopisy stabilních států se záporným výnosem, naproti tomu ceny realit rychle rostou. Byla podle vás někdy na trzích větší nejistota, než je teď?

Díval bych se na realitu střízlivěji. Je dobré nesměšovat pohled investorů a zajišťovatelů, tedy firem, které primárně potřebují stabilitu a předvídatelnost pro svůj byznys. Investoři hledají výnos, který je vždy funkcí rizika, a myslím, že větší nejistotu, řekněme až paniku, zažívali po pádu investiční banky Lehman Brothers na podzim roku 2008. Tedy v době, kdy naplno propukla finanční krize. Od té doby se zlepšila regulace a ekonomiky se vzpamatovaly. Teď jsou investoři ochotni investovat i tak, aby si jen uchovali nominální hodnotu svých prostředků. To je věc, která byla dříve nepředstavitelná, kvůli monetárním politikám centrálních bank je z ní nová norma, ale já jsem přesvědčen, že je to jen dočasná situace.

Kdy tedy může období nulových a záporných sazeb skončit?

Řadu let byly ve vyspělých ekonomikách průměrné úrokové sazby kolem pěti šesti procent, což je stav, k němuž nám bude návrat trvat ještě dlouho, ale nakonec si tu vykloubenou končetinu nulových sazeb zase srovnáme. Lidé na to možná už trochu pozapomněli, ale to, že investor teď přemýšlí, jak hlavně o peníze nepřijít, jsou stále ještě následky finanční krize, kterou léčí centrální banky přes nulové sazby. A zatímco USA už se vracejí do normálu, čekají růst sazeb, roste tam inflace a trh práce vykázal velké zlepšení, Evropa je pořád trochu v křeči. Oproti Spojeným státům není zdaleka tak homogenní jak z hlediska ekonomiky, tak mentálně, hůře se proto domlouvá na jasném společném postupu a výsledkem jsou i záporné sazby. Paradoxně to teď vypadá, že země, jako jsme my, které se držely trochu stranou integračního procesu a nechaly si vlastní měnu, udělaly dobře. Měnový kurz je typicky něco, co dokáže do jisté míry  krize mírnit. Pokud národní měna oslabí, exportéři mohou lépe zhodnocovat své produkty v zahraničí a v dobrém se to do domácí ekonomiky vrací.

Na druhou stranu existence domácí měny znamená nutnost zabývat se měnovými výkyvy.  Co dále aktuálně řeší tuzemský podnikatelský sektor?

České firmy více vyrábějí, začínají přidávat zaměstnancům, protože lidé chybí a prognóza ČNB na příští tři roky říká, že mzdy porostou v průměru o pět procent. Jenže to, že nejistota v podnikatelské sféře zůstala, je vidět na poměrně nízkých firemních investicích. Šéfové mají v hlavě pořád ještě rok 2008 a následný drtivý výpadek zakázek. To je jejich nejistota, byť není tak veřejně a často komunikovaná jako nejistota pro investory. I proto ČNB vytvořila měnový závazek a samozřejmě všechna její prohlášení vedou k tomu, aby na trhu panovala co největší stabilita, což je ostatně jedno z jejích důležitých poslání. Na druhou stranu intervencemi vytvořila pro podnikatele možná až nezdravý pocit nikdy nekončící jistoty, že euro bude za 27 korun.

To, že dnes existuje trh pro zajišťovatele, kde si mohou zajistit budoucí kurzy, neznamená, že bude existovat v době, kdy ČNB bude závazek opouštět.“

Takže předpokládám, že se firmy méně zajišťují proti výkyvům. Proč by to ale měly dělat, když guvernér ČNB avizuje, že chce měnový závazek držet někdy do poloviny příštího roku?

Držel bych se oficiálních závěrů z posledního zasedání bankovní rady. Ty zní, že kurzový závazek neprodlouží, že ho opustí v první polovině příštího roku a pravděpodobně podle současných ekonomických parametrů na konci prvního pololetí. Jinak řečeno, ČNB si vždy nechává co nejširší prostor, kdy může kurzový závazek opustit. Vylučuje její formulace, že ho opustí v lednu 2017?

Ne.

Tak vidíte. Takže pokud si firmy vytvářejí scénáře vývoje měnového kurzu na příští rok, musí připustit, že pravděpodobnost opuštění kurzového závazku již na začátku příštího roku není nulová. Pak často nastupuje jejich logická úvaha, že bude stačit, když se zajistí třeba na konci letošního roku. Jenže trhy jsou velmi efektivní, na nejistotu ohledně budoucího kurzu koruny již začínají reagovat, a pokud poroste očekávání, že závazek bude opuštěn dříve, bude již v prosinci zajišťovací kurz EUR/CZK na rok či dva dopředu pravděpodobně výrazně nevýhodnější než dnes. Trhy jsou citlivé a reakce mohou být razantní. To, že dnes existuje trh pro zajišťovatele, kde si mohou zajistit budoucí kurzy, neznamená, že bude existovat v době, kdy ČNB bude závazek opouštět. Likvidita trhu může zmizet nebo může budoucí (fowardový) kurz dramaticky propadnout.

Dejte příklad.

Dnes prodáte euro za cca 27 Kč. Když se budete chtít proti pohybu kurzu zajistit například s výhledem na jeden rok, dokážeme dnes od klienta nakoupit „budoucí eura“ za zhruba 26,80 Kč. V říjnu 2015, kdy investoři ze zahraničí vsadili na rychlejší zhodnocení koruny, roční forwardové kurzy byly v jeden moment i kolem 26,50 (!) za euro. Jinak řečeno, s blížícím se uvolněním kurzu mohou opět značně růst očekávání na zpevnění koruny, což ovlivní zejména hodnotu zajištění.

Když by firma chtěla držet kurz 27 Kč za euro třeba další tři roky, jak to má udělat?

Pak by si mohla koupit opci na prodej za kurz 27,00, která je poměrně drahá a každá banka ji trochu jinak oceňuje. Alternativou bude uzavření kombinace opcí, tzv. opční struktury, která obsahuje určitou asymetrii či případnou budoucí možnost změny parametrů zajištění. Korporátní klienti z řad například výrobních firem proto často používají jednodušší a přehlednější forwardy, což je kalkulovaná veličina budoucí hodnoty kurzu. Forwardové zajištění je transparentní a vhodné do zajišťovacího účetnictví. Firmy se zaváží, že k budoucímu datu nám prodají eura za předem dohodnutý kurz. Na jedné straně existuje ušlá příležitost, pokud by v budoucnu inkasovaly ze zahraničí eura a kurz by navzdory současnému očekávání ještě oslabil nebo pokud by ČNB intervenovala dál. Mnoho korporátních společností však preferuje zachovat hodnotu eurových cash flows, když koruna prudce posílí

Jak to funguje v praxi?

Je to přehledné, klientovi například nabídneme, že si může aktuálně zajistit pravidelné cash flow na 12 měsíců dopředu za 26,90 Kč za euro s tím, že náš současný expertní výhled je takový, že koruna po opuštění závazku pravděpodobně posílí v průběhu roku pod 26,00 Kč.

Nevěříte tomu, že ČNB závazek znovu prodlouží?

Myslím, že už žijeme v trochu jiné realitě, než když byl vytyčen. Například bankovní rada má jiné složení a ekonomika vykazuje jiné parametry. Přišel navíc výrazný růst mezd, což byl pro ČNB vždy jeden z hlavních důvodů k opuštění závazku. Nemluvě o rostoucí inflaci, kdy dosažení inflačního cíle (2 %) nemusí být podmínkou opuštění kurzového závazku.

Na jak dlouho se obvykle forwardové zajištění uzavírá?

Nejčastěji na rok až tři, i když v určitých případech dokážeme zajistit kurz i např. na 10 let. Zajišťuje se zpravidla jen část tržeb, do jednoho roku se zajišťuje mezi 50 až 80 procenty salda devizových inkas a plateb, kdy počítáme s určitou proměnnou na obchodních kontraktech. A přirozené zajištění vyplývá také z toho, že firmy samy v zahraničí část eur zase použijí. S delším časem pak logicky podíl zajištění na tržbách klesá. V dlouhodobém horizontu se může objem zakázek měnit, proto doporučujeme zajišťovat menší část například 30%.

„Část klientů se na možné výkyvy připravila jen mentálně, část se rozhodla pro defenzivní strategii, ale nejdůležitější vlastně bylo, že s takovou možností počítali.“

Kolik firem z vašich klientů se zajišťuje?

Zhruba třicet procent. A teď určitě zájem roste, i když tomu tak vždy nebylo. Podnikatelé jsou totiž obvykle ze své povahy hráči a spíše mají tendenci spekulovat na to, že na kurzu vydělají. My jim na to říkáme, že nejsou spekulanti, a že by se měli spíše věnovat svému core byznysu (smích). Často od nich slyšíme, že třeba ještě čekají, že koruna oslabí někam k 27,50 Kč za euro. Na to jim objektivně argumentujeme, že tak slabý už kurz nebyl rok a půl a takto s ním nezahýbal dokonce ani brexit. Koruna po brexitu krátce oslabila, avšak pouze na  27,20 za euro a po 2 dnech se vrátila zpět na 27, na rozdíl od polského zlotého a maďarského forintu a HUF, které zůstaly pod větším tlakem.

j_jericha-smile-1

Byl brexit pro finanční trhy velkým šokem?

Byl to typický příklad události, kterou moc lidí nečekalo, ale stala se. Byla to však reálná alternativa, nikoliv nečekaný šok – ne tzv. „černá labuť“. A podobně to je s možným rychlým opuštěním intervencí ČNB vůči koruně. S několika klienty jsme ovšem byli před hlasováním v Británii schopni se vpravit do debaty, co by se stalo s kurzy libry vůči dolaru a euru, pokud by brexit nastal, a taková debata se, myslím, rozhodně vyplatila. Část klientů se na možné výkyvy připravila jen mentálně, část se rozhodla pro defenzivní strategii, ale nejdůležitější vlastně bylo, že s takovou možností počítali. Pomohlo také, že si udělali firemní cvičení „co by, kdyby“ a dali na stůl scénáře. Nejhorší je totiž vše řešit až následně a pod tlakem situace. Pak se často člověk rozhodne špatně.

Jaké je tedy vaše hlavní poselství firmám, které začínají uvažovat nad kurzem koruny a jeho vývojem v příštím roce?

Uvědomte si, že nejistota na trhu ohledně kurzu koruny panuje už teď, byť je trochu skrytá. Existuje celkem reálná možnost, že během jednoho roku bude kurz vůči euru někde kolem 26,50 nebo i pod 26 Kč. Třeba jen v nějakém krátkém období. Ale promyslete si, co to pro váš byznys znamená. Byl by to problém? Přenesete to na zákazníka?  Nejlepší je dopředu si vytvořit určitou road mapu možností, což je věc, s níž by ČSOB měla umět dobře pomoci. Lépe se vše řeší v situaci relativního klidu, který ještě panuje, než v době dramatické změny hodnoty exportu české ekonomiky, která podle nás může přijít. Exportéři si musí uvědomit, že trhy budou na blížící se konec intervencí reagovat a opce na zajištění proti posílení budou stále dražší. Takže doporučuji, aby se firmy dobře zamyslely, jaké jsou jejich možnosti a rizika. Často se nám stává, že jednáme ve firmě s určitým profesionálem, který je se situací obeznámený, ale když nastane nějaký zásadní pohyb na trhu a je třeba rozhodnout, má například dovolenou a nelze se s ním spojit. Naše dlouhodobá zkušenost je, že situace na trhu se prostě změní rychleji, než se zdá či očekává. A proto je pro nás důležité najít s klienty společnou řeč a napojit jejich experty na naše. Může to vypadat nadneseně, ale opravdu rádi hledáme společná řešení, známe řadu úspěšných alternativ a dokážeme pomoci. Prostě – dnes situace kolem kurzu koruny vypadá jako takový zamrzlý rybník. Ale pod ledem je živo. Takže buďte připraveni, až ledy pod sluncem povolí.

Autor: ČSOB Panorama
Foto: Jiří Coufal

j_jericha

 

Josef Jeřicha, Senior Dealer, Obchodování pro korporátní klienty

 

 

UPOZORNĚNÍ: Tento text je základní informací o možném přístupu k zajištění a není výzvou nebo doporučením k uzavření konkrétního obchodu.




Jak mít tržní rizika pod kontrolou

Nečekané pohyby na trzích vám mohou zhatit obchod a způsobit ztrátu. Trhy jsou proměnlivé a ovlivnit je může prakticky cokoliv od politiky přes přírodní katastrofu. Buďte připraveni. Manažer korporátních dealerů z Finančních trhů ČSOB Robert Grus na následujících řádcích radí, jak s možnými riziky úspěšně zacházet. „Nemyslím si, že je nezbytně nutné mít tržní rizika v plné výši eliminovaná, zásadní je o nich vědět, pracovat s nimi a uvědomovat si, jak velkou ztrátu mohou způsobit”, říká hned na úvod.

r_grus-clanek-2

 

Identifikace rizik – devizové riziko

K úspěšnému řízení FX rizika doporučuji zmapovat cash flow v jednotlivých měnách. Tím získáme informace o časovém nesouladu (inkasa, platby) v jednotlivých denominacích a zároveň o potřebě konverzí, tedy o riziku plynoucímu z pohybu devizových kurzů.

Pohyb kurzu či likvidita – devizové riziko

Zatímco časový nesoulad je možné jednoduše eliminovat prostřednictvím likviditních swapů, riziko pohybu devizových kurzů řešíme buď úpravou ceny obchodnímu partnerovi, nebo vstupem do zajištění na devizovém trhu.

Jak je to s komoditami?

U rizika plynoucího z tržních pohybů cen komodit, kde není možná úprava ceny obchodnímu partnerovi, doporučuji stejně jako u FX rizika, zvážit vstup do zajištění.

Riziko růstu plovoucích sazeb

Úrokové riziko se týká veškerých úvěrů, které jsou navázány na plovoucí referenční sazby (PRIBOR, EURIBOR). Zejména v době nízkých úrokových sazeb, kdy rozdíl mezi plovoucí referenční sazbou a fixní cenou není zásadní, se přikláním k eliminaci části nebo celého úrokového rizika fixací pohyblivé sazby.

NASTAVTE SI PROCES ZAJIŠTĚNÍ

Více prostoru pro váš business

Doporučuji nastavit ve společnosti jasnou zajišťovací politiku včetně rozhodovacích pravomocí. Dodržováním přijatých postupů, lze pak do značné míry zamezit expozici vůči tržním rizikům. Firma tím omezí spekulace na budoucí tržní pohyb, čímž si rozšíří prostor pro aktivitu spojenou s hlavní podnikatelskou činností.

Najděte vhodné řešení

Neexistuje univerzální zajišťovací politika, kterou by bylo možné aplikovat plošně. Strategii zajištění je nutné citlivě nastavit s ohledem na fungování chodu společnosti. Ze své praxe mohu jednoznačně doporučit koordinovat přípravu zajišťovací strategie s odborníky z finančních trhů, kteří se touto problematikou zabývají v podstatě neustále.

ZAJIŠŤOVACÍ PŘÍSTUPY: JAKÉ MOŽNOSTI MÁTE

Předem – plné zajištění rizika

Při vzniku expozice okamžitý vstup do zajištění v maximální možné míře. Tento přístup je vhodný pro situace, kdy se v obchodní transakci pracuje s relativně nízkou marží a nepříznivý tržní vývoj by zásadním způsobem obchod ovlivnil. Příkladem mohou být kurzová zajištění s vazbou na obchody s komoditami nebo na dovoz elektroniky.

Postupně, avšak pravidelně

Alternativní variantou je zajišťovat expozici postupně. Při uzavření obchodního případu zajistit část otevřené pozice a zbytek řešit posléze v jednotlivých krocích. K následným nákupům zajištění jsou velmi oblíbené tzv. pokyny (ordery). Principem těchto příkazů je pokusit se vstoupit do zajištění za výhodnějších podmínek, nežli dovoluje aktuální tržní situace. Banka tyto předem odsouhlasené hodnoty „hlídá“ a při jejich dosažení klienta informuje. Pakliže nedojde k realizaci všech nastavených pokynů, doporučuji uzavřít zbylou část nezajištěné pozice za aktuálních podmínek. Odsunutí zajištění do budoucna vede ke kumulaci rizika i potenciálních ztrát.

Macro-hedging

V této variantě se nezajišťuje expozice (FX, komodita) z jednotlivých kontraktů separátně, ale řeší se celková otevřená pozice mnohdy v horizontu několika budoucích let. Typický vzorec zajištění vypadá takto: expozice do 1 roku je zajištěna v objemu 80 %, od 1 do 2 let 60 %, od 2 do 3 let 40 % atd. Při dlouhodobém zajištění je důležité, aby podkladové riziko trvalo i v budoucnu. V případě, že cizoměnová expozice náhle zmizí (například dojde k vypovězení kontraktu), chová se zajištění jako spekulace.

Tržní rizika nezajišťuji, co když to bude lepší

Občas se setkávám s názorem, že vstup do zajištění je v podstatě spekulace, protože v budoucnu může být příslušná cena výhodnější. Ano, cena v budoucnu opravdu výhodnější být může, na druhou stranu ale není vyloučené, že cena bude méně výhodná a ztráta z nezajištěné pozice může zásadním způsobem negativně ovlivnit hospodaření společnosti. Proto bych nedoporučoval vydávat se touto cestou. Pokud jsme zodpovědní za řízení tržních rizik, neměli bychom být oběťmi různých tržních výkyvů, měli bychom v předstihu pracovat s možnými scénáři a i na málo pravděpodobný tržní pohyb být připraveni.

DOPADY NA ÚČETNICTVÍ

Zapojte do procesu auditory

Jednoznačně doporučuji před vstupem do zajištění prostřednictvím investičního instrumentu konzultovat tento záměr s auditory. Investiční instrumenty se v průběhu života účetně přeceňují vůči aktuálnímu trhu a rozdíl pak vstupuje do účetnictví. V účetnictví je tato položka v rozvaze, nebo ve výsledovce – podle toho, zda se jedná a o zajišťovací derivát nebo o derivát k obchodování. Detailní informace získáte od auditorské společnosti.

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM

Pracujme s různými scénáři vývoje

V poslední době se společně s našimi klienty intenzivně zamýšlíme nad možnými scénáři vývoje kurzu české koruny po opuštění devizového závazku ČNB. K inspiraci, jak se připravit na ukončení intervence, může posloužit situace kolem brexitu.

Někteří klienti se na případnou kolísavost kurzu po brexitu připravili, zejména stanovením potřeby zajištění a delegováním pravomocí k uzavření příslušných transakcí. Ač většinou brexit neočekávali či vylučovali, dokázali promptně využít výhodnějších kurzů zadáním prodejních pokynů na promptním trhu či realizovat zajištění přes opční struktury. Vyčkávání na ,,lepší” úrovně, či hlubší analýza situace, vedlo k promarnění jedné z mála příležitostí při oslabení koruny v roce 2016.

Oslabování promptního kurzu koruny významněji nad hranici 27,00 není v roce 2016 časté.

rg-trzni-rizika-graf-1

Graf: spotový kurz EUR/CZK

 

Otázkou je zejména kolísavost cen forwardového (budoucího) trhu. V říjnu 2015, aniž by ČNB jakkoliv změnila rétoriku, došlo z důvodu zvýšeného zájmu zahraničních investorů k významnému propadu tohoto trhu, a to v desítkách haléřů.

Graf: dvouleté forwardové kurzy EUR/CZK

Graf: dvouleté forwardové kurzy EUR/CZK

Taková situace se reálně může opakovat a potenciálně zdražit či omezit možnost zajištění kurzu na období po ukončení intervencí.

 

r_grus

 

Robert Grus, manažer, Obchodování pro korporátní klienty

 

 

UPOZORNĚNÍ: Tento text je základní informací o možném přístupu k zajištění a není výzvou nebo doporučením k uzavření konkrétního obchodu.




Devizové riziko: Návod, jak zkrotit korunu

Devizové riziko je bezpodmínečně spojeno s podnikáním v zahraničí. Jde o potenciální ztrátu způsobenou nepříznivým pohybem kurzu měn. Čím více měnové trhy kolísají, tím větší devizové riziko je. Aktuální situace na finančních trzích dává podnikům nové podněty k zamyšlení. Nejenom že jsme v průběhu minulých měsíců byli svědky neočekávaného brexitu, po kterém libra prudce poklesla na pětatřicetileté minimum, ale ani výhled do budoucna nepředpovídá větší stabilitu. Nadále je také třeba sledovat rétoriku ČNB, která v roce 2017 chystá ukončení intervenčního režimu, jenž brání výraznějšímu posilování koruny.

Kurzovému riziku jsou typicky vystaveni dovozci a vývozci, podniky s úvěry v zahraničních měnách a společnosti, které vyplácejí nebo přijímají dividendy v zahraniční měně. Dále firmy, které operují s produkty, jejichž ceny se stanovují v cizí měně, protože změny kurzu mohou zapříčinit ztrátu konkurenceschopnosti. Měnovému riziku jsou vystaveny také společnosti, které mají zahraničního vlastníka a sestavují konsolidované účetní výkazy.

Nyní vám stručně představíme základní finanční instrumenty k zajištění devizového rizika. Uvedené příklady nejsou vždy všeobecně aplikovatelné, jelikož řada situací vyžaduje specifické řešení a tudíž nastavení na míru šité strategie. Finanční instrumenty lze často kombinovat, což umožňuje značně eliminovat rizika a přitom i participovat na budoucím pozitivním vývoji kurzu.

Forward (Termínová operace)

Forward může vaše společnost využít v případě, že očekáváte příjem v zahraniční měně v určitém období v budoucnosti a potřebujete okamžitě zajistit kurz ke konverzi (směně). Forwardový kurz je odvozen od aktuálního spotového kurzu (aktuální tržní ceny) a rozdílu úrokových sazeb dvou měn, které do forwardu vstupují. Forward je jednoduchý finanční derivát, který fixuje kurz konverze, ke které dojde v budoucnosti.

Klient tedy musí při splatnosti derivát fyzicky vypořádat, případně jej uzavřít protioperací.

Příklad

Český vývozce očekává příjem 100 000 eur za 6 měsíců. Pro daný kontrakt kalkuloval s devizovým kurzem na úrovni 27,00 korun za euro. Řekněme, že kurz EUR/CZK je nyní 27,40. Podnik má zájem úplně vyloučit kurzové riziko, a uzavře tedy forwardový kontrakt na celou částku. Forwardový kurz EUR/CZK za 6 měsíců je 27,35, tedy 5 haléřů pod spotovou sazbou. (Půlroční swapové body se rovnají MINUS 0,05 CZK, což je rozdíl úrokových sazeb EUR a CZK vyjádřený v kurzu EUR/CZK.)

Výhody

– Kurz, za který bude konverze v budoucnu realizována, je znám předem, v okamžiku uzavření transakce.
– Jednoduchý způsob 100% zajištění proti posílení koruny.
– Uzavření forwardu je zcela bez poplatků.

Rizika

– Forward, v daném případě, neumožňuje využít případné oslabení koruny

Příběh klienta

Proč využíváte forwardy a co bylo impulzem k zajištění?

Jako tradiční sklářská společnost se orientujeme na zahraniční trhy, a tudíž realizujeme významnou část tržeb v cizích měnách. I když se snažíme posilovat přirozené zajištění, většinu nákladů hradíme v korunách. Nejistota v kolísání kurzů nás ohrožuje jak ekonomicky, tak v plnění schválených finančních plánů. Zajištění nám dává větší míru jistoty. Při rozhodování, jaký instrument k zajištění použít, jsme vycházeli z jednoduché úvahy – živí nás produkty ze skla a nemáme ambice zasahovat do výsledků hospodaření spekulacemi na devizových trzích. I proto jsme došli k závěru, že pro nás nejsou vhodným nástrojem opce, a držíme se toho, co známe – používáme forwardy a swapy.

Jaké máte se zajišťováním prostřednictvím forwardů v posledních letech zkušenosti a co vám jejich využití přináší?

Zajištění budoucí korunové hodnoty cizoměnových inkas vlastně vnímám trochu jako pojištění. Závazek dodat cizí měnu a směnit ji na koruny v předem známém kurzu může přinést v den vypořádání finanční zisk, ale i ztrátu, porovnáme-li kurz dohodnutý s tím, který je aktuálně na trhu. A přesně takhle nám forwardy v minulosti vycházely – občas jsme realizovali zisk, někdy ztrátu. Ale vzhledem k objemu nasmlouvaných forwardů a k domluveným termínům vypořádání se nikdy nejednalo o zisk či ztrátu, které by byly jakkoli ekonomicky významné nebo nebezpečné pro naše cash flow. Důležitější pro nás je dlouhodobá spokojenost zákazníků s našimi výrobky.

Leoš Adler,  Výrobní ředitel
PRECIOSA ORNELA, a.s., |  Member of the PRECIOSA Group

Co je to opce a k čemu slouží

Opce nabízí plnou ochranu proti nevýhodným tržním trendům a současně umožňují participovat na pozitivním vývoji. Stejně jako u pojišťovacích produktů i u opcí platí, že držitel opce je ve výhodě, pokud není nucen opci využít, respektive pokud mu nenaběhne žádná ztráta a nemusí využít svých opčních práv. A podobně jako u pojištění se za opce platí „pojistné“ – opční prémie.

Dva hlavní typy opcí

Call opce: Držitel call opce má právo (nikoliv povinnost) koupit předem specifikovanou částku dané měny v dohodnutý den nebo během dohodnutého období za předem stanovený kurz, tzv. „strike price“. Pokud své právo neuplatní, opce se stává bezcennou a zaniká. Prodávající call opce má povinnost prodat danou měnu, pokud držitel opce své právo uplatní.

Pokud je tržní kurz v rozhodný den vyšší než stanovený kurz (strike price), tak držitel call opce své právo koupit uplatní.

Put opce: Držitel put opce má právo (nikoliv povinnost) prodat předem specifikovanou částku dané měny v dohodnutý den nebo během dohodnutého období za předem stanovený kurz, tzv. „strike price“. Pokud své právo neuplatní, opce se stává bezcennou a zaniká. Prodávající put opce má povinnost koupit danou měnu, pokud držitel opce své právo uplatní.

Pokud je tržní kurz v rozhodný den nižší než stanovený kurz (strike price), tak držitel put opce své právo prodat uplatní.

Evropská opce: může být uplatněna pouze v den splatnosti opce.

Americká opce: může být uplatněna kdykoli během života opce až do dne splatnosti.

Příklad call opce

Aktuální kurz EUR/CZK je 27,40. Klient si koupil od banky šestiměsíční call opci na eura se strike cenou 27,70. Za tuto opci platí bance opční prémii. V případě, že bude kurz v den splatnosti vyšší než 27,70, klient uplatní svou opci a koupí domluvený objem eur za strike cenu 27,70. Pokud bude kurz v den splatnosti nižší než 27,70, klient opci nevyužije, nechá ji propadnout a nakoupí eura na trhu za aktuální kurz, který je nižší než 27,70.

Příklad put opce

Aktuální kurz EUR/CZK je 27,40. Klient si koupil od banky šestiměsíční put opci na eura se strike cenou 27,00. Za tuto opci platí bance opční prémii. V případě, že bude kurz v den splatnosti nižší než 27,00, klient uplatní svou opci a prodá domluvený objem eur za strike cenu 27,00. Pokud bude kurz v den splatnosti vyšší než 27,00, klient opci nevyužije a nechá ji propadnout. Prodá eura na trhu za aktuální kurz, který je vyšší než 27,00.

Výhody

– Úplná ochrana proti oslabování/posilování koruny.
– Možnost podílet se neomezeně na příznivém pohybu kurzu.
– Kurz striku anebo opční prémii lze nastavit podle vašich očekávání, plánů a vašeho rozpočtu.

Rizika

– Prémie je jediný náklad a povinnost klienta spojená se zajištěním.

K odstranění nákladů spojených s pořízením opčního zajištění, tedy platby opční prémie, se používají kombinace nakoupených a prodaných opcí, tzv. opční struktury.

Příběh klienta

Proč využíváte devizové opce a opční struktury a co bylo impulzem k zajištění?

Naše společnost je vystavena cizoměnovému riziku vzhledem ke skutečnosti, že tržby realizujeme v převážné míře v eurech, zatímco některé nákladové položky platíme v českých korunách. Případné posílení koruny by se tak negativně promítlo do našeho provozního hospodaření a toto riziko jsme chtěli eliminovat. Rozhodovali jsme se mezi běžným cizoměnovým forwardem a cizoměnovou opční strukturou. Vzhledem k nejistotě ohledně načasování ukončení intervenčního režimu České národní banky jsme se nakonec rozhodli pro druhou možnost. Cizoměnová opční struktura nám dává možnost, ne povinnost, směňovat inkasovaná eura do korun. V současnosti tedy i nadále směňujeme za výhodnější spotový kurz. Teprve v případě posílení koruny bychom využili právo na směnu, které nám plyne z opční struktury. V neposlední řadě je třeba zmínit i skutečnost, že se jedná o beznákladovou opční strukturu. Na uzavření tohoto obchodu jsme tedy nemuseli vynaložit žádné finanční prostředky.

Jaké máte zkušenosti s devizovými opcemi a opčními strukturami v posledních letech a co vám jejich využití přináší?

S cizoměnovými opcemi a strukturami jsme doposud neměli žádnou zkušenost. V minulosti jsme k zajištění cizoměnového rizika použili forwardy. Výhodu opčních struktur spatřujeme v jejich flexibilitě a možnosti si dané riziko ošetřit tzv. na míru. Riziko pro nás totiž nepředstavuje mírná fluktuace, ale spíše náhlé a nečekané výkyvy kurzu. A právě pro tyto situace shledáváme opční strukturu jako ideální zajišťovací nástroj.

Marian Rašík, Finanční ředitel
PEGAS NONWOVENS s.r.o.

Bariérové opce a jejich využití

Knock In bariéra: kurz (tržní parametr), při jehož dosažení opce vznikne (začne platit)

Knock Out bariéra: kurz (tržní parametr), při jehož dosažení opce zanikne (přestane platit)

Protože mají bariérové opce podmíněnou životnost, jsou levnější (mají nižší opční prémii) než jednoduché opce. Obecně platí, že dosažení bariery mění profil části nebo celého zajištění.

Příklad opční struktury s Knock In bariérou:

Evropský forward plus (zajištění v pásmu s bariérovou opcí)

Popis produktu

Evropský forward plus obsahuje právo a bariérovou povinnost. Povinnost se stává efektivní, pokud spotový kurz v den splatnosti dosáhne předem dohodnuté úrovně (tzv. evropské bariéry):
– Exportér má právo prodat cizí měnu za domluvený kurz, je-li spotový kurz v den splatnosti pod evropskou bariérou.
– Pokud v den splatnosti kurz koruny oslabí nad spouštěcí úroveň (evropskou bariéru), vzniká povinnost k prodeji za smluvený kurz.

Jinými slovy: Než je dosažena spouštěcí úroveň, funguje strategie jako běžná put opce. Je-li však úroveň (evropská bariéra) dosažena, změní se strategie na běžný forward se sjednaným kurzem.

Příklad

Český exportér obdrží za úhradu faktury 100 000 eur za 6 měsíců. Řekněme, že forwardový kurz EUR/CZK za 6 měsíců je 27,10. Exportér očekává kurz v den splatnosti lepší než forward, ale zároveň požaduje zajištění proti případnému posílení koruny. Nechce prodávat pod 26,8 a domnívá se, že kurz naopak nepřesáhne 27,60. Proto uzavírá kontrakt typu evropský forward plus se zajištěným kurzem 26,80 a s barierou 27,60.

– Je-li při splatnosti kurz nižší než 26,80, je společnost zajištěna proti posílení koruny a je oprávněna prodat za 26,80.
– Mezi kurzy 26,80 a 27,60 může společnost nakupovat za aktuální tržní kurz.
– Je-li kurz při splatnosti nad bariérou 27,60, musí společnost nakoupit za 27,10 (sjednáno na úrovni forwardového kurzu).

Opakem evropské bariéry (platnost bariéry se posuzuje k předem stanovenému datu) je americká bariéra (platnost se posuzuje kdykoliv během předem stanoveného období).

Příběh klienta

Proč využíváte devizové opce a opční struktury a co bylo impulzem pro zajištění?

1)     Zajištění kurzových rizik je pevným stavebním kamenem naší firemní strategie.  V automobilovém průmyslu se pohybujeme na úrovni velmi nízkých marží, a proto si nemůžeme dovolit se o ně připravit z důvodu ignorace měnových rizik. V souvislosti s intervencemi ČNB jsme sáhli po zajištění s využitím opční struktury, které nám nabízí možnost omezené participace na kurzových pohybech či případné vylepšení zajišťovaného kurzu.

Jaké máte zkušenosti s devizovými opcemi a opčními strukturami v posledních letech a co vám jejich využití přináší?

2)     V posledních 2 letech často využíváme opční struktury, zkušenosti jsou výhradně pozitivní, při back testingu (porovnání s nezajištěnou pozicí a obyčejným forwardem) se nám potvrzuje, že zajištění pomocí opční struktury pro nás bylo nejvýhodnější volbou. Zajišťujeme tímto způsobem již pevně predikované, ale také částečně anticipované cash flow.

Radek Strouhal, Člen představenstva a finanční ředitel
TATRA TRUCKS a.s.

 

TIP pro Vás: Nová publikace Průvodce řízením tržního rizika (obsahuje detailní popis výše uvedených zajištění včetně grafů)

ČSOB Finanční trhy vydala publikaci Průvodce řízením tržního rizika, kde se mj. dozvíte o všech typech tržních rizik, jejich příkladech, výhodách a doporučení k jednotlivým strategiím. Získejte tuto publikaci bezplatně v pdf. Napište si o ni na: Eva Karasová, ekarasova@csob.cz / Publikace je určena pouze pro klienty Firemního a Korporátního bankovnictví ČSOB.

 


UPOZORNĚNÍ: Tento text je základní informací o možném přístupu k zajištění a není výzvou nebo doporučením k uzavření konkrétního obchodu.




Komoditní riziko ohrožuje producenty i jejich zákazníky

Komoditní riziko představuje citlivost vůči růstu nebo poklesu cen komodit. Před uzavřením komoditního zajištění je nutné identifikovat a kvantifikovat dané riziko. Při identifikaci rizika je potřeba zjistit, jakým způsobem je mu firma vystavena. Spotřebitelé komodit jsou citliví na růst cen, naproti tomu na pokles cen jsou citliví producenti komodit. Proto rozlišujeme spotřebitelské a producentské strategie zajištění komoditního rizika. U řady výrobních firem se setkáváme s kombinací obou typů rizik.

Při kvantifikování komoditního rizika je vhodné stanovit kalkulační nákupní či prodejní cenu a vyčíslit přesný finanční efekt pohybu ceny na náklady nebo výnosy společnosti.

Proč je dobré mít komoditní zajištění?

– Snížení  volatility cash flow, dochází ke stabilizaci nákladů nebo výnosů.
– Snížení  závislosti hlavního oboru podnikání na  krátkodobých tržních výkyvech.
– Zlepšení plánování při tvorbě rozpočtů a podnikatelských plánů.
– Umožňuje managementu koncentrovat se na hlavní obor podnikání.
– Firmy používající komoditní zajištění jsou pozitivně vnímány ratingovými agenturami, financujícími bankami i obchodními partnery

Forwardová křivka

Forwardová křivka ukazuje cenu komodity v závislosti na splatnosti. Rozeznáváme dva typické tvary – rostoucí a klesající. Ale mohou se objevovat i jiné formy. Případ klesající křivky, situace, kdy je krátký konec nad dlouhým koncem, ukazuje na aktuální nedostatek komodity. Křivka je v bekvardaci (Backwardation). Pokud je krátký konec křivky pod dlouhým koncem, křivka je rostoucí a ukazuje na aktuální přebytek komodity a křivka je v kontangu (Contango). Je důležité si uvědomit, že křivka neslouží k predikci toho, jak bude vypadat spotová cena komodity v budoucnosti, ale ukazuje, jak je trh ochoten dnes ocenit transakce s budoucí splatností.

graf-br14

Nejčastěji zajišťované oblasti komodit pro naše klienty:

Ropa a ropné destiláty – brent, WTI, propan, butan, primární benzin, benzin, kerosin, nafta, lehký topný olej a těžký topný olej apod.
Cenové vzorce zemního plynu
Uhlí (např. indexy API 2, API 4).
Barevné kovy – měď, hliník, slévárenský hliník, olovo, zinek, cín atd.
Vzácné kovy – zlato, stříbro, platina, palladium atd.
Zemědělské komodity – pšenice, kukuřice, řepka, sója atd.

Vypořádání

Banky zpravidla nezajišťují fyzickou dodávku komodit. Finanční efekty plynoucí ze zajištění jsou vypořádány v penězích proti oficiálním referenčním indexům (fixingům), které si obě strany komoditního zajištění odsouhlasí na začátku transakce. Fyzický tok komodit probíhá dál, nezávisle na zajištění, mezi zajišťující společností a jejím dodavatelem/odběratelem komodit.

graf-br114

Jaké zajišťovací produkty máte k dispozici

Komoditní swap

Prostřednictvím komoditního swapu si klient zajistí pevnou cenu na přesně definované období, obvykle měsíc, na  jehož konci dochází k  vypořádání zajištěné ceny proti průměru příslušných fixingů (referenčních cen) za stanovené období.

Komoditní forward

Prostřednictvím komoditního forwardu si klient zajistí pevnou cenu na přesně stanovené datum, vypořádání probíhá proti jednomu fixingu (referenčí ceně).

Komoditní opce

Komoditní opce dává svému majiteli právo nakoupit (call opce) nebo prodat (put opce) přesně definovaný objem komodity za předem domluvenou cenu v den splatnosti. Za toto právo platí majitel opční prémii. Prostřednictvím opcí je možné zajišťovat cenu na přesně stanovené datum nebo na průměr cen za přesně definované období, obvykle měsíc. Klient je stoprocentně zajištěn proti negativnímu vývoji a současně může neomezeně participovat na pozitivním vývoji ceny komodity.

O nákupu, resp. prodeji komodity, zde hovoříme pouze technicky, protože nedochází k fyzickému přesunu komodity, ale pouze k finančnímu vypořádání rozdílu vyplývajícímu z pohybu cen komodit.

Komoditní collar

Prostřednictvím komoditního collaru je klient beznákladově zajištěn v pásmu s minimální a maximální cenou komodity – může tedy do určité míry participovat na, z jeho pohledu, pozitivním vývoji trhu. Collar může zajišťovat cenu na přesně stanovené datum nebo na průměr cen za přesně definované období, obvykle měsíc.

Příběh klienta

Proč využíváte komoditní zajištění a co bylo impulzem k jeho využití?

Komoditní zajištění naše společnost používá již několik let. Důvodem je vysoké riziko vyplývající z pohybu cen na LME pro naše výrobky, které obsahují někdy až 80 % kovu  – mědi  nebo hliníku. Zajištění provádíme přímo prostřednictvím dodavatelů nebo prostřednictvím banky, a právě ČSOB byla první bankou, s kterou jsme tyto operace začali uskutečňovat. Komoditní hedging používáme většinou u dodávek pro investiční akce, kde chce mít zákazník jistotu konečné ceny v době dodávky, nebo pokud si zákazník přeje cenu zajistit pro konkrétní objednávky. Hlavním impulzem byly obrovské výkyvy cen, zejména mědi, na světových trzích, kdy hluboké propady během krátkého období měly jednorázový negativní dopad na hospodářské výsledky.

Jaké máte se zajištěním komodit zkušenosti a co vám přináší?

Naše zkušenost s komoditním zajišťováním je pozitivní nejenom z pohledu pokrytí  budoucího rizika ztrát, ale tento nástroj je v současné době i jakýmsi servisem pro naše zákazníky, kteří si stejně jako my uvědomují rizika pro své hospodaření a zajištění si sami často vyžadují. Je nutné vyzdvihnout i roli dealingu ČSOB, který není jenom prodejcem produktu, ale často řešíme i možnosti zajištění a prognózy vývoje.

Ing. Jaroslav Krňák, Ekonomický ředitel | Jednatel
PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA, s.r.o.

 

TIP pro Vás: Nová publikace Průvodce řízením tržního rizika (obsahuje detailní popis výše uvedených zajištění včetně grafů)

ČSOB Finanční trhy vydala publikaci Průvodce řízením tržního rizika, kde se mj. dozvíte o všech typech tržních rizik, jejich příkladech, výhodách a doporučení k jednotlivým strategiím. Získejte tuto publikaci bezplatně v pdf. Napište si o ni na: Eva Karasová, ekarasova@csob.cz / Publikace je určena pouze pro klienty Firemního a Korporátního bankovnictví ČSOB.

 


UPOZORNĚNÍ: Tento text je základní informací o možném přístupu k zajištění a není výzvou nebo doporučením k uzavření konkrétního obchodu.




Úrokové riziko aneb jak se chránit proti proměnlivosti sazeb

Kolísání tržních úrokových sazeb má výrazný dopad na finanční náklady podniků čerpajících úvěry. Pokud hovoříme o zajištění úrokového rizika, zpravidla se jedná o zajišťování rizika spojeného s pohyblivými referenčními úrokovými sazbami u poskytnutého financování (např. PRIBOR, EURIBOR). Společnosti, které uzavřou úrokové zajištění u svých úvěrů, se chrání proti růstu úrokových sazeb a mohou přesně kalkulovat náklady spojené s obsluhou úvěru – úrokové platby.

graf-br11

Zajištění úrokového rizika

K zajištění úrokového rizika existuje celá řada finančních instrumentů. V současné době nízkých úrokových sazeb, kdy rozdíl mezi plovoucí referenční sazbou a fixní cenou není zásadní, je nejvíce žádané zajištění prostřednictvím úrokového swapu (IRS).

Úrokový swap (IRS)

Úrokový swap umožní společnosti zafixovat úrokové náklady původně kalkulované na bázi pohyblivé sazby (PRIBOR, EURIBOR), a to bez ovlivnění dohody o poskytnutém úvěru. IRS je dohoda o výměně úrokových plateb, kde nejčastěji klient platí bance úroky vypočtené podle pevné sazby a banka platí klientovi úroky vypočtené podle sazby pohyblivé. Výměna úrokových plateb ze zajištění se uskuteční na konci každého úrokového období a tyto úrokové platby placené klientem a bankou splatné ke stejnému datu se vzájemně započítávají.

Příklad IRS

Společnost čerpá úvěr se čtvrtletními úrokovými splátkami na bázi 3M PRIBOR. Nominální částka úvěru je 50 milionů CZK a má splatnost 5 let. Společnost se rozhodne zajistit proti změnám úrokových sazeb (v našem případě 3M PRIBOR) vstupem do úrokového swapu. V rámci tohoto IRS bude společnost po celou dobu trvání vztahu (5 let) platit fixní sazbu 0,50 % a dostávat sazbu plovoucí (3M PRIBOR – aktuálně 0,29 %). Tímto krokem firma plně eliminovala úrokové riziko plynoucí z nejistoty budoucího vývoje pohyblivé referenční sazby 3M PRIBOR (povinnost platit Pribor ve financování kompenzuje platba Priboru z IRS).

Výhody

– Zcela eliminuje úrokové riziko úvěru zafixováním budoucích úrokových nákladů.
– Uzavření transakce je beznákladové.

Rizika

– Není možné využít případného budoucího poklesu úrokových sazeb.
– Dlouhodobá pevná (fixní) sazba může být méně výhodná (vyšší) než aktuální pohyblivá sazba.

Příběh klienta

Proč využíváte Úrokový swap (IRS) a co pro vás bylo impulzem k zajištění?

V rámci nastaveného interního systému řízení finančních rizik společnosti jsou řízena rizika měnová, komoditní a úroková. Hlavním cílem řízení těchto rizik je eliminace potenciálních negativních dopadů z nich vyplývajících. Prostřednictvím úrokového swapu byla zajištěna rizika, vyplývající z případné negativní změny referenční sazby vázané na PRIBOR, při významné emisi dluhopisů společnosti emitovaných na plovoucí sazbě. IRS je pro nás tedy vhodný instrument z důvodu fixování budoucích úrokových nákladů spojených s emisí bondů. Zároveň tento derivát plně splňuje kritéria efektivity.

Jaké s IRS máte v posledních letech zkušenosti a co vám jejich využití přináší?

Díky zajištění úrokových sazeb pomocí IRS jsme mohli a můžeme přesně plánovat náklady a cash-flow spojené s úroky z financování.  Zároveň lze konstatovat, že vhodným zajištěním je eliminována riziková pozice společnosti. Stejnou strategii, při příznivých nabídkových podmínkách, jsme připraveni využít i v budoucnu, pokud společnost přistoupí k využití financování vázané na plovoucí sazbu. Úrokový swap může být funkčním řešením při vstupu do zajištění.

Ing. Tomáš HLADÍK, MBA, Vedoucí oddělení finančního řízení a rizik
ČD Cargo, a. s.

TIP pro Vás: Nová publikace Průvodce řízením tržního rizika (obsahuje detailní popis výše uvedených zajištění včetně grafů)

ČSOB Finanční trhy vydala publikaci Průvodce řízením tržního rizika, kde se mj. dozvíte o všech typech tržních rizik, jejich příkladech, výhodách a doporučení k jednotlivým strategiím. Získejte tuto publikaci bezplatně v pdf. Napište si o ni na: Eva Karasová, ekarasova@csob.cz / Publikace je určena pouze pro klienty Firemního a Korporátního bankovnictví ČSOB.

 


UPOZORNĚNÍ: Tento text je základní informací o možném přístupu k zajištění a není výzvou nebo doporučením k uzavření konkrétního obchodu.




ČNB kurzový závazek opustí, a to neočekávaně

Skončí intervence ČNB skutečně do konce pololetí 2017? Posílí potom koruna? A jaký bude její směr v následujících dvanácti měsících po exitu? Bude kurz 25 korun za euro nebo ještě níže? Mají exportéři fixovat kurz koruny vůči euru a měli by do zajištění vstupovat již nyní? Nejen na to jsme se zeptali Roberta Gruse, manažera korporátních dealerů z Finančních trhů ČSOB.

r_grus-clanek-komora-1

Co je to kurzové riziko a koho se týká?

S podnikáním v zahraničí je bezpodmínečně spojeno kurzové riziko, kterému jsou vystaveni všichni dovozci a vývozci, stejně jako podniky s úvěry v zahraniční měně nebo společnosti, které vyplácejí nebo přijímají dividendy v zahraniční měně. Kurzové neboli devizové riziko představuje potenciální ztrátu způsobenou nepříznivým pohybem kurzu měn. Typickým příkladem je export zboží vyrobeného v České republice do zahraničí. Zatímco náklady na výrobu jsou v českých korunách, inkasa jsou v měně zahraniční.

Jak má firma k řízení kurzového rizika přistupovat?

Pro úspěšné řízení kurzového rizika doporučuji zmapovat cash flow v jednotlivých měnách. Tím získáme informace o časovém nesouladu (inkasa, platby) v jednotlivých měnách a zároveň o potřebě konverzí (směn), tedy o riziku plynoucím z pohybu devizových kurzů.

„Z důvodu vyšší úrokové míry americké měny je aktuálně budoucí kurz výhodnější v řádech desetihaléřů v porovnání s kurzem současným.“

Jaké jsou možnosti, pokud zjistím kurzová rizika v cash flow?

Možnosti jsou následující: Buď upravit cenu svému obchodnímu partnerovi (v případě nepříznivého kurzového vývoje zdražit), nebo zajistit kurzové riziko na devizovém trhu.

Upravit cenu ale často nelze a zajištění je prý drahé. Je to tak?

Souhlasím s tím, že není jednoduché měnit parametry kontraktu s obchodním partnerem. Mnohdy jsou podmínky smluvně ukotveny na předem stanovenou dobu, popřípadě nelze upravovat cenu z důvodu konkurence. Cena zajištění kurzového rizika je závislá na mnoha parametrech. Důležité jsou zejména nástroje zajištění (forward, opce, opční struktura), měnový pár a délka zajištění. Příkladem může být jednoleté zafixování kurzu při nákupu amerických dolarů z českých korun. Z důvodu vyšší úrokové míry americké měny je aktuálně budoucí kurz výhodnější v řádech desetihaléřů v porovnání s kurzem současným. Nelze tedy jednoznačně prohlásit, že zajišťování je drahé.

Není kurzové zajištění forma spekulace? Nemůže být kurz v budoucnu výhodnější?

Připouštím, že kurz v budoucnu opravdu výhodnější být může, na druhou stranu ale není vyloučené, že cena může být horší a neomezená ztráta z nezajištěné pozice může zásadním způsobem negativně ovlivnit hospodaření společnosti. Pokud jsme zodpovědní za řízenítržních rizik, neměli bychom být oběťmi různých tržních výkyvů, měli bychom v předstihu pracovat s možnými scénáři a i na málo pravděpodobný tržní pohyb být připraveni.

r_grus-clanek-komora

Jak nastavit strategii kurzového zajištění?

Univerzální návod, který je možné aplikovat plošně, bohužel neexistuje. Strategii zajištění je nutné citlivě nastavit s ohledem na fungování chodu společnosti. Doporučuji nastavit ve společnosti jasnou zajišťovací politiku včetně rozhodovacích pravomocí. Dodržováním přijatých postupů lze pak do značné míry zamezit expozici vůči tržním rizikům. Firma tím omezí spekulace na budoucí tržní pohyb, čímž si rozšíří prostor pro aktivitu spojenou s hlavní podnikatelskou činností. Ze své praxe mohu jednoznačně doporučit, aby se koordinovala příprava zajišťovací strategie s odborníky z finančních trhů, kteří se touto problematikou zabývají v podstatě neustále.

„Nemyslím si, že je nezbytně nutné mít tržní rizika v plné výši eliminovaná, zásadní je o nich vědět, pracovat s nimi a uvědomovat si, jak velkou ztrátu mohou způsobit.“

S jakými konkrétním přístupy k zajištění se v praxi nejčastěji setkáváte?

Setkávám se s různými strategiemi zajištění od celkového zajištění přes postupné kroky až po tak zvaný Macro-Hedging.

Můžete přiblížit jednotlivé přístupy?

Jednou z možností je zajistit se v maximální možné míře při vzniku devizového rizika. Tento přístup je vhodný pro situace, kdy se v obchodní transakci pracuje s relativně nízkou marží a nepříznivý tržní vývoj by zásadním způsobem obchod ovlivnil. Příkladem mohou být kurzová zajištění s vazbou na obchody s komoditami nebo na dovoz elektroniky. Alternativní možností je průběžné zajišťování v delším časovém horizontu. Při uzavření obchodního případu se eliminuje část kurzového rizika a zbytek se řeší posléze v jednotlivých krocích. K následným nákupům zajištění jsou velmi oblíbené tzv. příkazy (ordery). Principem je vstoupit do zajištění za výhodnějších podmínek, než dovoluje aktuální tržní situace. Banka tyto předem odsouhlasené hodnoty „hlídá“ a při jejich dosažení klienta informuje. Pokud nedojde k realizaci všech nastavených pokynů, doporučuji uzavřít zbylou část nezajištěné pozice za aktuálních podmínek. Ve variantě Macro-Hedgingu se nezajišťuje riziko z jednotlivých kontraktů separátně, ale řeší se celková otevřená pozice mnohdy v horizontu několika budoucích let. Typický vzorec zajištění vypadá takto: expozice do 1 roku je zajištěna v objemu 80 %, od 1 do 2 let 60 %, od 2 do 3 let 40 % atd. Při dlouhodobém zajištění je důležité, aby podkladové riziko trvalo i v budoucnu. V případě, že podkladové kurzové riziko náhle zmizí (například dojde k vypovězení kontraktu se zahraničním obchodním partnerem), chová se zajištění jako spekulace.

Zajišťovat, nebo vyčkávat?

Koruna je od listopadu 2013 uměle oslabena a držena ČNB okolo hodnoty 27 korun za euro. Ukončení tohoto závazku ČNB neplánuje dříve než v roce 2017. Opravdu to tak bude? A o kolik koruna po exitu posílí? Posílí vůbec? Za jedinou jistotu považuji, že ČNB kurzový závazek opustí neočekávaně. Mé doporučení je pracovat s různými scénáři. Jak by například firmu ovlivnil dřívější než plánovaný exit z kurzového závazku a následné posílení koruny? Co když ČNB intervenci prodlouží za horizont roku 2017? Jak by tyto skutečnosti ovlivnily hospodaření mojí firmy? Zamyšlení nad těmito otázkami může být návodem, zda je pro vás vhodné do zajištění vstoupit již nyní.

Článek ke stažení (pdf, 192KB)

Dagmar Klimovičová, komora.cz, září 2016

Foto: Jiří Coufal

r_grus
V roce 1997 nastoupil do ČSOB útvaru Finanční trhy. Od roku 2010 vede tým korporátních dealerů Finančních trhů ČSOB. Ve skupině ČSOB pracuje déle než 20 let. Vysokoškolské vzdělání získal v magisterském studijním oboru Finance v Bankovním institutu vysoké školy v Praze. Před nástupem do dealingu působil v útvaru Řízení aktiv a pasiv ČSOB.