Levněji už nebude

Po letech extrémně nízkých úrokových sazeb, spojených mj. s experimentem v podobě intervenčního režimu, se ČNB vypravila zpět na cestu k tradiční měnové politice a po více než devíti letech v úvodu srpna zvýšila svoji základní úrokovou sazbu. Šlo zatím jen o malý krok, nicméně jeho síla spočívá v symbolice návratu do situace, kdy úrokové sazby na jedné straně regulují poptávku po úvěrech a na straně druhé alespoň částečně chrání úspory před inflací.

Negativa levných peněz začínají převažovat nad jejich pozitivy, a tak už bude jen záležet na odvaze a “svobodě” centrálních bank odhodlat se k činu

Čas na vyšší úrokové sazby dozrál už dříve v USA, kde americká centrální banka své sazby zvýšila už 4krát, a nakonec dozrává i v eurozóně, kde ovšem ECB stále váhá a zřejmě ještě dlouho váhat bude. Snad proto, že chce vidět ještě vyšší a stabilnější inflaci, nebo proto, aby se předlužené země jihu mohly dál levně financovat a užívat si svůj decentní ekonomický růst. Kdo ví… V každém případě se ČNB po hladkém exitu stala letos už podruhé průkopníkem měnové politiky na starém kontinentu.

Doba super levných peněz by měla směřovat ke svému konci, protože kromě laciných půjček už ve stále větší míře přinášejí nepříliš vítané výsledky v podobě raketově rostoucích cen nemovitostí, předražených dluhopisů nebo třeba zázračně vysokých kurzů tzv. virtuálních „měn“. Ostatně představa, že hromada volných peněz převalujících se z jednoho trhu na druhý může dlouhodobě přinášet něco dobrého, je hodně optimistická. Už teď se dá říct, že negativa levných peněz začínají převažovat nad jejich pozitivy, a tak už bude jen záležet na odvaze a „svobodě“ centrálních bank odhodlat se k činu.

Finanční trhy v návrat k normálu věří, což potvrzují jak střednědobé, tak dlouhodobé úrokové sazby, jejichž růst není zdaleka ještě u konce.

Komora.cz, září 2017

 

Petr DUFEK, analytik finančních trhů ČSOB

 




Je konec intervenčního režimu skutečně v nedohlednu?

Od té doby, co centrální banka zavedla intervenční režim a brání koruně v jakémkoliv posílení za hranici 27 CZK/EUR, se zdá, jako by se devizový trh v ČR stal naprosto předvídatelným, bezrizikovým a z pohledu finančních příležitostí i nudným. Ve skutečnosti to vlastně nikdy neplatilo doslova a s blížícím se koncem tohoto režimu to platit nemusí už vůbec. Ať už to byly před více než rokem „spekulace“ některých hráčů na trhu na další devalvaci nebo následně na předčasný konec intervencí. Obojí na čas vytvořilo zajímavé příležitosti pro kurzové zajištění – nejdříve díky vyššímu forwardovému kurzu koruny pro exportéry a následně nižšímu, který zas mohli ocenit importéři.

Z průzkumů pořádaných ČNB a Svazem průmyslu totiž vyplývá, že míra zajištěnosti kurzových rizik v ročním horizontu dosahuje 25 % a je fakticky nejnižší od roku 2011 (tedy za celou dobu sledování).

Letošek je pro korunu prozatím velmi poklidným rokem. Koruna se drží v těsné blízkosti intervenční hranice a jen občas ji musí centrální banka usměrňovat, aby přece jen bariéru stanovenou v listopadu 2013 neprolomila. Na trhu tak panuje zdání neskutečného klidu a bezpečí, které však časem nepochybně skončí. Nakonec nic netrvá věčně, a tak by koruna měla časem opustit intervenční režim a její kurz by se měl odvíjet – tak jako dříve – jen od tržní nabídky a poptávky. A nemuselo by to už trvat ani dlouho, protože sama ČNB prezentuje jako pravděpodobný termín ukončení kurzového závazku polovinu roku 2017. V té době už by se totiž měla inflace pohybovat bezpečně v blízkosti cíle centrální banky, ekonomika by měla růst solidním tempem a měnová politika by se tak mohla začít vracet do dřívějších osvědčených kolejí.

Firmy, zdá se, s takto „brzkým“ ukončením kurzového režimu zatím až tak nepočítají a stále vyčkávají. Z průzkumů pořádaných ČNB a Svazem průmyslu totiž vyplývá, že míra zajištěnosti kurzových rizik v ročním horizontu dosahuje 25 % a je fakticky nejnižší od roku 2011 (tedy za celou dobu sledování). Můžeme to chápat tak, že podniky jsou už po několikerém prodloužení kurzového závazku centrální banky k avizovanému termínu uvolnění koruny skeptické a že se spíše budou chtít rozhodnout, až bude exit takříkajíc jistý.

Problémem ovšem je, že tak zásadní krok, jakým je uvolnění kurzu, bývá do značné míry otázkou překvapení. Navíc v jeho důsledku budou na trhu panovat s největší pravděpodobností úplně jiné podmínky než nyní. Takže nakonec čekat na „jistotu“ a odkládat rozhodnutí nemusí být až tak výhodné, jako tomu bylo třeba doposud. Přinejmenším proto je na místě vývoj kurzu i rétoriku centrální banky pozorně sledovat a být připraven pojistit/zajistit si výhodný devizový kurz za lepších podmínek. Nebo také věříte, že devizový kurz koruny zůstane po uvolnění stabilní?

 

petr-dufek

 

Petr Dufek, analytik ČSOB

 

 

UPOZORNĚNÍ: Tento text je základní informací o možném přístupu k zajištění a není výzvou nebo doporučením k uzavření konkrétního obchodu.