Dokázali jsme, že PPP projekty mohou fungovat i v Česku

Už přes pět let se Škoda Trans­portation stará o opravy, údržbu a úklid vozů pražského metra na trasách A a B. Takzvaný full servis je pro ni nejen podnikatelskou příležitostí, ale také zdrojem konkurenční výhody. Firma získává neocenitelné know-how a znalosti z provozu. Každá závada je pro ni poučením, které následně zohled­ní ve vývoji nových vozů.

Když se město Plzeň rozhodlo vyřešit výstavbu a provoz nového depa pro­střednictvím projektu partnerství veřej­ného a soukromého sektoru (PPP pro­jekt), ve Škodě Transportation s při­hláškou do výběrového řízení neváha­li. „PPP projekty jsou neuvěřitelně ná­ročné z administrativního hlediska. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že je to nejvíce transparentní a efektivní způsob realizace veřejných zakázek. Nehrozí překročení rozpočtu, to si soukromé subjekty velmi dobře po­hlídají. Stejně jako termín dodání,“ říká Marek Herbst, generální ředitel Škoda City Service a šéf Full Servisu Praha ve Škodě Transportation. Škoda Transportation předala Plzni nové depo o rok dříve, než bylo původně v plánu. Několik měsíců po spuštění provozu vrátili městu 50 milionů korun. Podle pravidel PPP projektu se totiž případné úspory nákladů dělí mezi zadavatele a dodavatele.

Jaké závady řešíte u pražského metra nejčastěji?

Často opravujeme dveře, jejichž jemná mechanika trpí nejen frekventovaným zavíráním a otevíráním, ale také chová­ním cestujících, kteří zavírající se dveře na poslední chvíli rozrážejí. Pravidelně také odstraňujeme graffiti, žvýkačky a nelegální výlepy, vyměňujeme poni­čené sedáky. Nejvíce mi ale vadí, když lidé zběsile mačkají tlačítko otevírání v domnění, že se ze soupravy dostanou rychleji. Nedostanou, jen se rychleji rozbije tlačítko. Všech 93 souprav každý týden umyjeme. Kromě běžné údržby prochází soupravy i jakousi generálkou. Jednou za čtyři roky je naši pracovníci v hostivařských dílnách rozeberou do posledního šroubu, vše zkontrolují, opraví, promažou a pak zase smontují dohromady. Full servis je absolutní a nepřetržitá péče. A také obrovská zodpo­vědnost. V jedné soupravě metra může být až přes tisíc lidí, což je dvojnásobně více, než je kapacita největších doprav­ních letadel.

Plánujete fullservisové služby rozšiřovat i do dalších měst?

Soustřeďujeme se teď hlavně na zahra­ničí. Chceme službu dodávat společně s našimi výrobky. V zahraničí je tento trend komplexní péče za přesně stano­vených podmínek naprosto jedno­značný. Už máme full servis v Cagliari na Sardinii, kde jsme vyhráli tendr na dodávku tramvají. Kromě Německa se v současnosti výrazněji zaměřujeme i na Skandinávii. Tyto země poměrně významně investují do veřejného sek­toru, což přináší potenciál budoucích dodávek a služeb. Daří se nám etab­lovat i v Asii, konkrétně v Číně, kam se nám podařilo úspěšně přenést naše know-how.

Vraťme se do Česka. Proč se Plzeň roz­hodla pro výstavbu a provoz nového depa formou PPP projektu? A proč si v tendru město vybralo právě vás?

V Plzni zpracovali analýzy, které říkaly, že kdyby si město mělo koupit poze­mek, postavit depo a po dobu 29 let ho provozovat, tak za to zaplatí asi 14 miliard. My jsme jim nabídli, že jim projekt dodáme o dvě miliardy levněji. Miliardu uspoříme na servisu, proto­že už s tím máme zkušenosti a víme, jak optimalizovat jednotlivé procesy, a další miliardu jsme ušetřili na výstav­bě nové základny. Měli jsme i vhodný pozemek v areálu Škody. Projekt v Plzni se podařilo zrealizovat hlavně díky osvícenosti a stabilitě místní politické reprezentace. A samozřejmě taky díky ochotě Škody investovat do projektu vlastní peníze.

PPP projektům se často vytýká jejich administrativní náročnost. Jaké byly vaše zkušenosti?

Projekt depa byl velmi náročný na přípravu. Museli jsme zpracovat tisíce stran zadávací dokumentace. Klíčovým bodem byla projektová smlouva. Ta je nesmírně komplikovaná, protože musí předvídat a definovat, co se bude dít v každém okamžiku projektu, který bude trvat 29 let. Náročnost PPP pro­jektů vyplývá z jejich dlouhodobosti. Počítáte, kolikrát nějaký šroub za 29 let vyměníte a kolik bude stát. Na jedné straně jsme chtěli některé věci velmi precizně specifikovat, na druhé straně jsme ve smlouvě museli ponechat pro­stor pro řešení případných změn situace v budoucnu. Třeba čerpací stanice a její udržování nemusí mít za 20 let žádné opodstatnění, když budou po městě jezdit jen elektrobusy.

Jak dlouho jste tedy projekt připravovali?

Dva a půl roku, přičemž rok a půl jsme projednávali detaily smlouvy, hlavně s právníky a bankou. ČSOB byla při pro­vádění due dilligence skutečně velmi dů­sledná. Dokumentaci slovo po slově kontrolovali nejen lidé z banky, ale také jejich právní a techničtí poradci. Bankovní tým tedy znal projekt do posledního detailu, ostatně přizvali jsme je ke spolupráci hned na samém začátku, a to se velmi osvědčilo. Úspora, kterou jsem zmiňoval, se povedla i díky nastavení financová­ní, kdy jsme získali ještě výhodnější podmínky, než jsme v rámci nabídky předpokládali. Samotná stavba depa pak už proběhla velmi rychle. V květnu 2012 jsme podepsali smlouvu, v červnu začaly bourací a poté stavební práce. Následující rok v prosinci už jsme kolaudovali, o rok a půl dříve, než byl smluvní termín.

Depo budete podle smlouvy provozovat 29 let. Co se stane pak?

Za 29 let Škoda depo převede městu, respektive dopravnímu podniku za sym­bolickou jednu korunu. Budova a veškeré technologie, které v depu používáme, přitom musí mít v době předání minimálně 25% zůstatkovou hodnotu. Je tedy potřeba je pravidelně udržovat a obnovo­vat. Myčky, soustruhy, zdvihací zařízení, jeřáby. To vše vyměníme za dobu trvání projektu třikrát nebo čtyřikrát a město za to nezaplatí ani korunu navíc.