Problém EU? Její minulý úspěch

Britové se rozhodli pro odchod z Evropské unie. Nikdo přesně neví, co bude brexit znamenat pro Británii, z pohledu české ekonomiky je ovšem zásadní, jaký bude mít výsledek britského referenda dopad na budoucí strategii unie. Ta vznikla na popelu druhé světové války s cílem zamezit, aby se něco podobného v Evropě opakovalo.

V tomto ohledu výrazně uspěla. Mezi členy EHS a posléze EU se válka nekonala, což je stav, který po tak dlouhou dobu Evropa nikdy předtím nezažila. Nástrojem, který vedl k úspěchu EU na poli míru, bylo boření hranic − nejdříve ekonomických, s tím nutně souvisejících právních, pak fyzických a někdy i kulturních.

Úspěch evropské myšlenky, která zajistila, že v zemích unie za posledních 70 let nedošlo k žádnému konfliktu, ovšem paradoxně vedl k tomu, že mír většinou Evropanů není vnímán jako urgentní priorita. A na příkladu Britů se ukázalo, že její přínos může být snadno neznatelný pro většinu obyvatel.

Před evropskými politiky tak stojí zásadní otázka: Kam vlastně má Evropská unie směřovat? Podívejme se na to z našeho pohledu.

Česká ekonomika byla, je a vždy bude závislá na možnosti obchodovat se světem. Jsme příliš malí, abychom si vystačili sami. V tom nám pomáhají dvě věci: jsme součástí velkého trhu bez výrazných bariér a rovněž jsme součástí celku, který je v globálním měřítku schopen vyjednávat férovější pozici vůči ostatním globálním hráčům. Obojí nám EU poskytuje, ačkoli si řada lidí ani neuvědomuje, jak moc. V obojím však unie i selhává, protože se věnuje celé řadě nepodstatných věcí místo toho, aby se zaměřila na těch několik skutečně zásadních.

– Nástrojem, který vedl k úspěchu EU na poli míru, bylo boření hranic – nejdříve ekonomických, s tím nutně souvisejících právních, pak fyzických a někdy i kulturních.

– Po brexitu před evropskými politiky stojí zásadní otázka: Kam vlastně má Evropská unie směřovat?

– Česká ekonomika byla, je a vždy bude závislá na možnosti obchodovat se světem. Jsme příliš malí, abychom si vystačili sami.

Evropa se musí orientovat na to, aby byla atraktivním inovačním a investičním prostředím, k čemuž potřebujete svobodu, volné myšlení, ale i atraktivitu pro firmy a chytré lidi. S tím nesouvisí jenom vysoká životní úroveň, ale i flexibilní prostředí, regulace omezená jen na to důležité, bezpečnost a zdravé prostředí.

Zároveň, ač to nebude pro řadu voličů a politiků v evropských zemích atraktivní, je potřeba výrazně zjednodušit sociální systémy, omezit jejich zneužívání, podpořit pružnost pracovního trhu. Tím posílíme to, aby migrace, která je zdravou součástí vývoje lidstva, byla opravdu smysluplná a nebyla motivována pouze vidinou snadného života.

Ale platí to i pro nemigrující, ani tady by neměla fungovat vidina snadného, bezpracného života. Taková vidina totiž ubíjí snahu lidí po zlepšování, růstu, úspěchu. A největším problémem Evropy je její minulý úspěch.

Pokud se toto nezmění, nemá Evropa šanci dlouhodobě uspět.

 

Hospodářské noviny, 29. června 2016

jan_lucan_nahled

 

Ján Lučan, vrchní ředitel ČSOB Korporátního a institucionálního bankovnictví