Automobilový průmysl hraje dominantní roli nejenom v rámci zpracovatelského průmyslu s podílem odpovídajícím přibližně jedné čtvrtině, ale i v rámci celé ekonomiky. S růstem reálné výroby přesahujícím za posledních šest let 67 procent nemá mezi dalšími obory a odvětvími v České republice konkurenci.

Expanze tuzemských automobilek na rostoucím evropském trhu podporovaná rychlým nástupem inovací a nových modelů jim pomáhá zvyšovat tržní podíl a úspěšně pronikat dokonce na trhy mimo Evropskou unii. „Daní“ za rychlý rozvoj je to, že podobně jako další úspěšné obory musejí výrobci automobilů stále více spoléhat na dovoz zahraniční pracovní síly. Je to o to více paradoxní, když uvážíme, že tyto firmy patří mezi špičku v odměňování zejména dělnických profesí.

Těžko si představit, koho budou tyto firmy zaměstnávat za pět až deset let, tedy poté, co se výrazně zhorší demografická struktura obyvatelstva, zatímco „produkce“ tuzemského školství se bude s největší pravděpodobností i nadále rozcházet s požadavky trhu. Přesto i v tomto směru je možné zůstat do jisté míry optimistou, zvlášť když si automobilky (spolu s dalšími velkými firmami) začaly raději vychovávat budoucí generace pracovníků samy. Nakonec nic jiného jim vlastně ani nezbývá, pokud jim tedy nestačí líbivé a prázdné proklamace o tzv. průmyslu 4.0.

Komora.cz, květen 2017