Naší zemi zoufale chybí realizace velkých infrastrukturních projektů. Ať už v dopravě, energetice, nebo v sociálně orientovaných stavbách. Stát má sice připraveny finanční prostředky, ale ty není možné utratit kvůli nedostatečné stavební připravenosti. Výsledkem je, že navzdory loňskému slušnému ekonomickému růstu je stavebnictví v hluboké depresi, srovnatelné s jeho nejhorším obdobím před čtyřmi lety. Klesalo o více než sedm procent. Co se bude dít po letech 2020–2022, až nebudou dostupné prostředky z fondů EU? Jak provádět velké infrastrukturní stavby s přiměřeným rizikem pro stát a s ohledem na jejich celkový životní cyklus?

Toto jsou více než výmluvné otázky, proč se čerstvýma očima podívat na jednu u nás hodně opomíjenou zkratku: PPP. Tedy projekty Public Private Partnership, jež dokážou na západ od našich hranic svést dohromady veřejný a soukromý sektor. Umí být rychleji realizované a výsledkem jsou nejen úspory na obou stranách, ale také celkově průhlednější byznys.

Jejich největším plusem je to, že umí udělat soutěž. Soutěž, v níž jde při dobrém zadání primárně o cenu. Ovšem kořeněnou tím, kdo bude hotové dílo následně provozovat a kdo se postará o jeho dlouhodobou funkčnost a také o případné závady i nedostatky. To, co vypadá jako samozřejmost u jednoduchých nákupů za veřejné peníze, u složitých infrastrukturních projektů vůbec samozřejmé není. A pak jsou tady ještě platební podmínky, které umí být u projektů PPP další pojistkou toho, že vše skončí plusem pro veřejné zdroje a kvalitním provozem stavby v budoucnosti.

Příklad? V Nizozemsku, které je ve využívání spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem asi nejdál, je průměrná přidaná hodnota (či chcete-li úspora) pro daňového poplatníka z nasazení PPP 10 až 15 procent. Na Slovensku je dlouhodobě úspěšný projekt R1 a nyní se rozbíhá projekt obchvatu Bratislavy. Ten je největším PPP projektem v regionu střední a východní Evropy, který počítá nejen s výstavbou, ale také s provozem dálničního obchvatu města. V Česku se až na čestné výjimky, jako například PPP výstavbu nového depa v Plzni, tímto způsobem nepřemýšlí.

Vím, že se zkratce PPP občas přezdívá Pytel Plný Problémů. Ale já ji v dnešních českých reáliích vidím jinak. Pro mě je to Prokazatelná Příležitost Posílit. Posílit transparentnost při budování velkých staveb, posílit vymahatelnost případných pochybení a posílit nakonec i firemní svaly. Věřím, že společností, které mají o férovou spolupráci s veřejným sektorem zájem, je dost a dokážou při tom také férově vydělat. A na tom není nic špatného. Win–win situace nám zbytečně často chybí. Nejen na silnicích.

Hospodářské noviny, 1. března 2017